Za zdraví domácích mazlíčků utratíme dvě miliardy ročně

Podle údajů ČSÚ má více než čtvrtina českých domácností (28,3 %) psa a necelá pětina (18,6 %) kočku. Ze statistiky rodinných účtů vyplývá, že výdaje na zvířecí miláčky jsou v ČR přibližně o 73 % vyšší v bezdětných domácnostech oproti domácnostem s dětmi.

V Evropě patříme ke špičce chovatelů

Jedno a více zvířat chová polovina českých domácností, tomu odpovídají i data ze statistiky rodinných účtů. Podle údajů ČSÚ má více než čtvrtina českých domácností (28,3 %) psa a necelá pětina (18,6 %) kočku. Patříme tak v Evropě ke špičce chovatelů domácích mazlíčků. Za jejich péči utratíme dohromady kolem dvou miliard korun ročně. Do těchto výdajů jsou zahrnuty všechny služby pro domácí zvířata, tedy kromě veterinární péče, i postupně se rozvíjející psí kosmetické salóny nebo hotely. Pro srovnání, je to přibližně stejná částka, jakou české domácnosti vynaloží za papírenské zboží, psací a kreslicí potřeby nebo za jízdní kola. Pokud připočteme i samotné náklady na pořízení zvířete, krmivo a jiné potřeby pro chov, dostaneme se k více než 12,6 mld. Kč ročně. Této částce odpovídá například výdaj na pojištění související s dopravou nebo za knihy, noviny a papírenské zboží.

Bezdětné domácnosti utratí za zvířata nejvíce

Zajímavostí je, že výdaje na zvířecí miláčky jsou přibližně o 73 % vyšší v bezdětných domácnostech oproti domácnostem s dětmi. To odpovídá výsledkům marketingového průzkumu společnosti Focus, Marketing and Social Research, podle kterého si lidé nejčastěji zvíře pořizují, když děti opustí domov, a zvíře se tak stává pojistkou proti osamělosti. To potvrzuje také členění výdajů domácností podle věku osoby v jejím čele. Nejvíce za své zvířecí kamarády utratí domácnosti, kde osoba v čele je ve věku od 50 do 69 let. Výdaje domácností na veterinární a ostatní služby pro domácí zvířata vzrostly o 26,3 % (oproti rokům 2009 až 2015), celková čistá peněžní vydání domácností vzrostla o 4,6 %.

Jak je to se zvěrolékaři?

Veterinární lékařství prošlo, stejně jako humánní, během posledních pár století značným vývojem. Ještě v raném novověku se léčení zvířat věnovali především medicínsky nevzdělaní léčitelé, jejichž často i škodlivé metody byly ovlivněny šamanstvím a lidovými pověrami. Po zásadních medicínských objevech v druhé polovině 19. století došlo k prudkému rozmachu klasické medicíny a ta zvířecí nezůstávala pozadu. S rozvojem společnosti přestali být nejčastějšími pacienty zvěrolékařů skot a koně a jejich zájem se postupně přesouval k čím dál tím početněji chované skupině zvířat – domácím mazlíčkům. Komora veterinárních lékařů předpokládá, že do pěti až deseti let lze očekávat kritický nedostatek zvěrolékařů v hospodářství. Zájem o léčení menších zvířat potvrzují i studenti z Fakulty veterinárního lékařství v Brně, kteří jako své budoucí pacienty vidí hlavně psy, kočky a exotická zvířata. Možnosti léčby jsou na srovnatelné úrovni s humánní medicínou, někde ji i předbíhají – například v použití kmenových buněk. Omezením v léčbě zvířat jsou tak především finanční možnosti jejich majitelů.

Zdroj: Statistika&My

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*